Komunitní energetika

Energetické společenství představují nový způsob, jak lidé, podniky a veřejné instituce mohou společně produkovat, spravovat a sdílet energii, zejména z obnovitelných zdrojů. Tato forma organizace umožňuje členům nejen snížit náklady na energii a zvýšit její efektivní využití, ale také podporovat lokální ekonomický rozvoj a posilovat energetickou nezávislost.

Hlavní nosnou myšlenkou a principem energetického společenství je společná výroba a společná spotřeba energie. Členové společenství společně investují do instalace různých (obnovitelných) zdrojů energie a vyrobené zdroje pak mohou sdílet mezi sebou. Tato spolupráce umožňuje efektivnější využití zdrojů a zejména přebytků vyrobené energie, což vede k úsporám za spotřebu.

Demokratické rozhodování

Energetická společenství jsou založena na principech rovnosti a společného rozhodování, kde každý člen má hlas v důležitých otázkách, jako jsou investiční rozhodnutí nebo správa společenství. To vytváří silné pouto a smysl pro společnou odpovědnost mezi členy a opět má přispět k tomu, že kolektivní rozhodování povede k lepším rozhodnutím s ohledem na spotřebu energie a její pokrytí z vlastních zdrojů.

Podpora lokálního rozvoje

Energetická společenství mohou pomoci revitalizovat místní ekonomiky, podporovat vytváření pracovních míst a zvyšovat energetickou soběstačnost. V neposlední řadě hrají významnou roli v edukaci a šíření povědomí o významu udržitelné obnovitelné zdroje energie.

Díky moderním technologiím, jako jsou inteligentní měřiče a systémy řízení, mohou členové energetického společenství lépe monitorovat, řídit a optimalizovat spotřebu a výrobu energie.

Ministerstvo životního prostředí již vytvořilo dotační výzvy pro zakládání energetických společenství/energetických družstev.

Kromě definování dvou hlavních typů společenství (energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje), se návrh Energetického zákona věnuje také stanovení jejich specifických práv a povinností. Ti, kteří mají zájem se zapojit, si budou muset zřídit buď spolek, družstvo, či jinou formu právnické osoby a následně se zaregistrovat u Energetického regulačního úřadu. (ERÚ). Podle nového zákona LEX OZE II bude možné, aby byl každý člen součástí pouze jednoho společenství, přičemž bude moci vlastnit maximálně 10 procent hlasovacích práv bez ohledu na velikost jeho původní investice. Členové si budou moci dále rozdělovat nejvýše třetinu zisku společenství.

Nová pravidla přináší návrh také pro ty, kteří si budou posílat vyrobené kilowatthodiny například ze solárních panelů na Moravě do pražského bytu. Aktivní zákazníci, jak je LEX OZE II označuje, budou moci elektřinu dodávat až do dalších deseti odběrných míst, aniž by museli společenství zakládat. Sdílet mezi širší rodinou nebo mezi několika pobočkami podniku bude možné od příštího roku, pokud novela včas projde Parlamentem.

Nová pravidla by měla umožnit začlenění až tisíce členů do jednoho energetického společenství. Pokud by členů bylo více, bude nutné je nejspíše rozdělit do dvou zón tak, abych energetické společenství vyhovělo Energetickému zákonu. Jedná se sice o zbytečný byrokratický požadavek, který snad bude v dalším legislativním procesu odstraněn, stejně jako možná i další omezení a podmínky jako například omezení počtu odběrných míst na tisíc, což může být pro některé spolky málo (například energetická společenství sdružující více regionů/obcí s rozšířenou působností).

Zároveň existuje geografické omezení pro připojení k těmto společenstvím, které se vztahuje pouze na oblast tří obcí s rozšířenou působností nebo na území Prahy.

Očekává se, že od července 2026 budou tyto geografické limity zrušeny, což umožní rozvoj větších energetických projektů a celkově rozšíření komunitní energetiky po celém Česku.

Aby bylo možné efektivně sdílet energii, je důležité, aby se distribuční síť adaptovala na zvýšený počet malých elektráren, které by jinak mohly přetížit stávající energetickou infrastrukturu.

Navíc bude vytvořeno Elektroenergetické datové centrum (EDC), které zajistí, že bude jasně patrné, kdo a jakou částku platí za energii. Za výstavbu tohoto centra budou odpovědní provozovatelé regionálních distribučních soustav ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS.

Město Tábor a jeho příspěvkové i obchodní organizace budou sdílet fotovoltaickou výrobu ze 17 decentrálních zdrojů (o celkovém výkonu 1100 kWp) do 74 vybraných odběrných míst elektřiny napříč celým městem. Cílem je snížit spotřebu i závislost na centrálním dodavateli, vytěsnit spotřebu elektřiny z uhlíkových zdrojů a využít elektřinu i v místech památkově chráněných budov, kde není možno solární instalaci realizovat.